JAN 11,1-44
Pane, probuď mě. Probuď moje srdce, vždyť spí!
Chci Ti jako Marie zmáčet slzami nohy a utírat je svými vlasy. Chci se k Tobě obrátit, Bože, Ty, který nemáš hranic, já, tak svázaný, tak spoutaná. Chci odhodit ta pouta, která mě drží. Chci svou nemocí oslavit Tebe. Zjev na mě své skutky! Uveď mě do světla, ať v Tobě můžu kráčet. Ty, Ježíši, mé světlo a má spáso! Nechci být slepá, nechci kráčet ve tmě. Dej, ať uvidím! Věřím Ti! Probuď mě!
Půjdu Ti naproti, půjdu za Tvým hlasem. Buď zde!
Chci uzřít Tvou slávu. Zavolej mě, já Tě chci slyšet, chci vyjít ven z tohoto hrobu!
Rozvaž mě a nech mě odejít z téhle špatnosti, z těch mých omezení!
Věřím
14/6/18
Chci Ti jako Marie zmáčet slzami nohy a utírat je svými vlasy. Chci se k Tobě obrátit, Bože, Ty, který nemáš hranic, já, tak svázaný, tak spoutaná. Chci odhodit ta pouta, která mě drží. Chci svou nemocí oslavit Tebe. Zjev na mě své skutky! Uveď mě do světla, ať v Tobě můžu kráčet. Ty, Ježíši, mé světlo a má spáso! Nechci být slepá, nechci kráčet ve tmě. Dej, ať uvidím! Věřím Ti! Probuď mě!
Půjdu Ti naproti, půjdu za Tvým hlasem. Buď zde!
Chci uzřít Tvou slávu. Zavolej mě, já Tě chci slyšet, chci vyjít ven z tohoto hrobu!
Rozvaž mě a nech mě odejít z téhle špatnosti, z těch mých omezení!
Věřím
14/6/18
Komentáře
Okomentovat